Den bílé hole je již od roku 1964 mezinárodním svátkem zrakově postižených lidí. Člověk, který přišel o svůj zrak, je více či méně odkázán na solidaritu ostatních. Právě tento den je příležitostí rozhlédnout se kolem sebe a projevit účast s nevidomými a téměř každý z nás si někdy na vlastní kůži zažil tu chvilku nejistoty a strachu při pohybu poslepu - když třeba na schodech náhle zhaslo světlo nebo při hře "na slepou bábu". Žijí však mezi námi lidé, kteří se bez zraku musí obejít 24 hodin denně. I ty nejobyčejnější činnosti všedního dne pak vyžadují vedle odhodlání, pevné vůle a soustředění také jistou dávku speciálních dovedností. Nestačí jen prostě vzít slepeckou bílou hůl a vyrazit ven. Dobré zvládnutí prostorové orientace a samostatného pohybu je otázkou několika měsíců intenzivního tréninku. Podle údajů Světové zdravotnické organizace žije na celém světě asi 180 milionů lidí s vážným zrakovým postižením, z toho více než 40 milionů nevidomých. Navzdory pokroku v medicíně a preventivním opatřením toto číslo neustále roste.
Základem sociální rehabilitace nevidomých a slabozrakých je snaha o jejich maximální samostatnost a navrácení zpět do běžného života, např. formou výuky prostorové orientace a samostatného pohybu, Braillova bodového písma, doporučením vhodných rehabilitačních a kompenzačních pomůcek a nácvik práce s nimi. Tyto služby zajišťuje na celém území České republiky Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR a její dceřiné společnosti Tyfloservis, o.p.s., Pobytové rehabilitační a rekvalifikační středisko Dědina, o.p.s., krajská TyfloCentra. Proces sociální rehabilitace je velmi náročný a vyžaduje nemalé úsilí a finanční prostředky. V průběhu devadesátých let se u nás podařilo vybudovat systém ucelené rehabilitace zrakově postižených na evropské úrovni. Dotace na tyto služby jsou však zvláště v posledních letech stále nižší. Snaha o zachování vysokého standardu služeb je hlavním důvodem pro uskutečnění veřejné sbírky na podporu a rozvoj sociální rehabilitace nevidomých a slabozrakých v České republice.
Cílem projektu je shromažďovat finanční prostředky na výukové programy pro lidi, kteří se učí zvládat samostatnou chůzi se slepeckou holí, obsluhovat počítač nebo uplatnit se v zaměstnání - prostě žít běžným životem v podmínkách ztráty či vážného poškození zraku.
Ztráta zraku v pozdějším věku znamená, že takto postižený člověk náhle nemůže vykonávat téměř žádné činnosti tak, jak na to byl doposud zvyklý. Nemůže se orientovat a pohybovat ve svém bytě a jeho okolí, nemůže vykonávat téměř žádné činnosti v domácnosti, ba dokonce se mnohdy není schopen sám najíst a udržovat základní osobní hygienu. Nemůže číst a psát, a co je zvlášť důležité, mnohdy ztrácí rodinné zázemí a takřka vždy také své původní zaměstnání. Aby i člověk, který ztratí zrak v průběhu svého života mohl i nadále žít v co největší míře plnohodnotně a nezávisle, je třeba, aby se naučil provádět základní pro život nezbytné úkony, jiným, náhradním způsobem, bez použití zraku. Je třeba, aby se učil samostatně chodit s bílou holí, orientovat se v místnosti i na ulici, pečovat o svou hygienu, samostatně a kulturně jíst a připravovat si pokrmy, číst a psát, pracovat s kompenzačními pomůckami nebo s počítačem a mnoho dalších dovedností. V neposlední řadě je také důležité, aby se člověk postižený zrakovým handicapem nebo lidé z jeho okolí dověděli o možnosti takové věci se učit i o tom, kde takovou pomoc mohou získat. Velmi důležitou součástí výukového programu jsou motivační aktivity, které mohou významně stimulovat zájem klientů.
Nácvik zmíněných dovedností realizují:
Obecně prospěšná společnost Tyfloservis je z největší části financována stejnojmenným projektem, který je od roku 1991 dotován jako celostátní projekt Ministerstvem zdravotnictví ČR v rámci programu podpory účasti zdravotně postižených občanů na svém zdravotním stavu.
Krajská střediska sociálních služeb, v jejichž názvu je slovo TyfloCentrum a název krajského města, také založila Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR v letech 2000 až 2003. Přehled jednotlivých krajských TyfloCenter lze získat na portálu www.tyflocentrum.cz. Tato střediska jsou dotována Ministerstvem práce a sociálních věcí, které však za poněkud nevyjasněných podmínek transformuje dotační řízení a převádí rozhodovací pravomoci na kraje. Tato krajská střediska poskytují řadu sociálních služeb (průvodcovská služba, osobní asistence, výukové programy, např. práce s kompenzačními pomůckami na bázi PC, a mnoho dalších služeb). I tyto dceřiné organizace žijí v nejistotě v souvislosti s transformací veřejné správy a s přesunem rozhodování o finančních prostředcích z centrální na krajskou a místní úroveň.
Střediska integračních aktivit SONS, která v mnoha našich městech poskytují poradenské a sociální služby, aktivizační a motivační programy pro zrakově postižené. Tato střediska jsou také dotována Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Finanční prostředky, které naše dceřinné společnosti získávají ze státních dotací, nestačí na pokrytí všech nákladů; proto jsou o finanční příspěvek žádány také obce, nadace a sponzorské organizace. Jedním z významných zdrojů financí na výukové programy je od roku 2000 také sbírka Bílá pastelka.
K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba
souhlas provozovatele.
Copyright © 2003 -
SONS ČR
Přepnutí grafické a textové verze | Prohlášení o přístupnosti